Jdi na obsah Jdi na menu
 


     Myšlenka založit ve Starém Městě hasičský sbor se datuje od roku 1875, kdy se dobrovolně rozhodlo pět místních občanů zasahovat v případě požárů a chránit tím majetek svých bližních.

     K hašení používali primitivní hasičské nástroje, jako puténky na vodu, ruční stříkačky, dřevěné nebo plátěné plácačky, háky a žebře. K rychlejšímu lokalizování ohně docházelo až od roku 1878. Tehdy obec zakoupila od města Uherské Hradiště starou dřevěnou čtyřkolovou stříkačku. Teprve roku 1889 vznikl zařizující výbor Hasičské jednoty snažící se o založení tolik důležitého a užitečného spolku na právním základě. Vypracoval stanovy, které byly roku 1891 schváleny obecním zastupitelstvím a 15. července 1891 c. k. Zemským místodržitelstvím v Brně potvrzeny. Dne 1. října 1891 se konala v místnostech hostince Antonína Kropáče ustavující valná hromada. Prvním starostou byl zvolen Antonín Kroča a náčelníkem se stal František Zbořil st. Spolek měl 32 řádných členů. Roku 1897 se počet řádných členů snížil na 30, ale sbor získal 32 členů přispívajících a 5 členů čestných. Finanční prostředky nutné k pořízení nářadí a stejnokrojů poskytl spolek Rozsévač Praha ve výši 200 zlatých, Moravský zemský hasičský fond zaslal 150 zlatých, 75 zlatých byl dar od firmy May, po 50 zlatých přispěli kancelář J. V. císaře Pána, ředitel Severní dráhy a pojišťovna Brno, 35 zlatých poskytla Rolnická záložna v Uherském Hradišti, 142 zlatých vynesly příspěvky členů a výtěžky z konaných zábav a konečně 163 zlatými podpořila hasičský sbor obec. Z těchto peněz zakoupil sbor roku 1892 dvouproudní sundávací stříkačku na ruční pohon, která spolu s novou výzbrojí znamenala usnadnění hasičské práce a také možnost zúčastňovat se požárů v okolních vesnicích. Během roku 1891 vyjeli hasiči k ohni celkem šestkrát, z toho dvakrát zasahovali v místním cukrovaře, jednou vznikl požár obytného domu a třikrát hořely stodoly. První přespolní požáry byly zaznamenány až od roku 1892. Některé výjezdy hasičského sboru trvaly i několik dní. Například 17. dubna 1894 hořelo v Uherském Hradišti. tehdy oheň zničil v centru města 37 domů mimo hospodářských budov a 12 domků v chudinské čtvrti Rybárny. Staroměstský sbor se zúčastnil záchranných prací po tři dny a tři noci, při němž někteří jeho členové přišli k úrazu a jiní bili odnešeni omámeni kouřem.

     Stejnokroj hasičů byl ušit ze sivého plátna, zdoben červenými výložkami a zlatým límcem s hvězdičkami u funkcionářů. Od roku 1937 měli členové také hasičský stejnokroj. Při reorganizaci stanov vrcholné hasičské organizace roku 1893 se sbor Dobrovolných hasičů ve Staré Městě stal členem župy Koželuhovy č.31 okresu Uherskohradišťského. Již v srpnu tohoto roku se obec stala místem konání župního sjezdu, jehož pořadatelství získala i v letech 1921 a 1932. Třetí župní sjezd z roku 1932 byl spojen s jubilejní slavností 40-ti letého trvání sboru. Při této příležitosti předal jednatel Moravské zemské jednoty hasičské bratr Kocman šest záslužných medailí za dlouholetou činnost ve sboru.

     Hasiči se zapojili i do společenského života v obci. Byli pravidelnými pořadateli tanečních zábav, plesů i výletů. Výtěžek z těchto akcí byl ukládán do spolkové pokladny a používán k nákupu různých potřeb spolku. Z takto získaných peněz sbor pořídil 4. května 1931 motorovou stříkačku s hadicemi a patentními spojkami. Tradiční posvěcení stříkačky provedl 14. června 1931 páter Petr Křivák pod hasičským heslem Bohu ku cti -- bližnímu ku pomoci -- vlasti k ochraně . Zakoupením tohoto nového stroje se podstatně zkracuje doba, za kterou hasiči dorazili k požáru. Spolek se zúčastňoval i velkých kulturních akcí v širokém okolí, jako bylo například slavnostní uvítání kardinála, pařížského arcibiskupa a papežského legáta Jeana Verdiera na Velehradě roku 1935. O dva roky později přijal účast na Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti, která se stala okázalou přehlídkou hospodářského, politického a kulturního života celé jihovýchodní Moravy.

     Teprve na podzim roku 1938 byla v ulici Za radnicí otevřena nová hasičská zbrojnice, ve které byly umístěny tři garáže a velká spolková místnost. Až do okupace pokračoval spolek zdárně ve své činnosti. Do 31. prosince 1939 je dokladováno 130 zásahů hasičů při požárech či živelných pohromách ve Starém Městě a blízkém okolí. Oblibu spolku a zájem o práci ve sboru dokazuje stále rostoucí členská základna, která byla v roce 1927 rozšířena o členy samaritské služby, kteří se starali o poskytování první pomoci raněnému a o dopravu nemocného k lékaři. Hasiči, jako jeden z mála spolků, pokračovali ve své činnosti po celou druhou světovou válku, ale i po válce až do současnosti. Několikrát docházelo ke změně názvu, ale činnost zůstala stejná.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA